Používá technologii služby Blogger.

středa 30. dubna 2014


     
Štítná žláza je jedním z nejdůležitějších regulačních orgánů, který je zodpovědný za řízení mnohých tělesných funkcí a celkového metabolismu. Její hormony transportují energii do každé buňky našeho těla. Poškození funkce štítné žlázy je většinou vždy důsledkem dlouhodobého příčinného řetězce, na kterém se nejčastěji spolupodílí chronický stres, hormonální nerovnováha, autoimunitní zánět a míra environmenálních toxinů a xenoestrogenů – škodlivých chemických látek pocházejících z prostředí, které v našem těle fungují jako hormonální disruptory narušující tvorbu vlastních hormonů. Autoimunitní tyreoiditida neboli chronický zánět štítné žlázy autoimunitního původu projevující se hypotyreózou je dnes nejčastěji se vyskytující formou tyreoiditidy

Prostřednictvím svých služeb nabízím celostní a kauzální přístup k léčbě chronické tyreoiditidy, kterého cílem je maximální regenerace funkce štítné žlázy, které je vaše tělo schopné. V rámci léčby autoimunitní tyreoiditidy je cílem naturopatické medicíny zjistit příčinu této autoimunitní reakce, která se v drtivé většině případů netýká samotné funkce štítné žlázy. Tá v případě, že nedošlo k atrofii její tkáně často vykazuje ohromné regenerační schopnosti, jestli dokážeme porozumět a zastavit destrukci autoimunitní reakce organizmu. I  když ne u všech pacientů může dojít k plné obnově funkce štítné žlázy a částečná substituční léčba zůstane v některých případech nevyhnutelná, je důležité vědět, co všechno může přírodní medicína i člověk sám udělat, aby transformoval kvalitu svého života a posunul se každým dnem o krok blíže k lepší vnitřní rovnováze. 

     Autoimunitní tyreoiditida není z pohledu Naturopatie poruchou funkce štítné žlázy, ale v první řadě je onemocněním imunitního systému. Její příčinou je porucha imunity, která selhává v schopnosti rozeznat štítnou žlázu jako součást vlastního těla a dělá všechno pro to, aby tělo před ní ochránilo, včetně zánětlivého útoku na její tkáň nebo vytváření protilátek vůči jejím hormonům. Autoimunitní zánět štítné žlázy je proto často stejného původu než řada dalších civilizačních autoimunitních onemocnění, jako je cukrovka 1. typu, lupénka, celiakie nebo reumatoidní artritída, a často je také doprovází. Autoimunitní onemocnění však moderní medicína do dnešního dne léčit nedokáže. Konvenční léčba chronické tyreoiditidy je čistě symptomatická – neléčí příčinu, nevede k zlepšení a nepředchází zhoršení nemoci. I přesto, že je doživotní a nevyhnutelná, častokrát nevede ani k plně uspokojivému zmírnění symptomů. Ve světě je dnes velice dobře známo, že u mnoho lidí navzdory substituční léčbě umělým T4 hormonem (Letrox a Euthyrox) nedochází k úplnému odstranění příznaků hypotyreózyAž 93% hormonů vyprodukovaných štítnou žlázou tvoří neaktivní hormon T4, který musí být tělem dál konvertovaný na biologicky využitelný hormon T3. Příčinou přetrvávajících potíží je proto neschopnost konverze neaktivního hormonu tyroxinu (T4) na aktivní hormon trijodtyronin (T3). Děje se tak z důvodu celé řady dalších příčin, jako je například celopopulačně zvýšená hladina hormonu estradiolu, anebo neschopnost efektivního vstřebávání látek v důsledku civilizačních onemocnění trávicího systému a následný nedostatek esenciálních mikroživin důležitých pro konverzi hormonů
     U další skupiny lidí, kteří dlouhodobě pociťují všechny příznaky snížené funkce štítné žlázy zůstává hypotyreóza dlouhodobě nediagnostikována vůbec (nebo je chybně diagnostikována jako deprese anebo chronický únavový syndrom), protože výsledky jejich testů se vešly do referenčního pásma daného pracoviště. Přičinou v tomto případě (kterou moderní medicína nemá prostředky řešit) může být neschopnost hormonu T3 pronikat membránou buněk, a to především z důvodů chronického stresu, jelikož vysoká hladina kortizolu snižuje transport T3 do buněk a jeho následné využití. Další příčinou může být chronicky nízká hladina vitamínu D – významného imunomodulátoru zodpovědného za využití T3 hormonu buňkami všech tkání našeho těla. 
    V Naturopatii proto platí, že subjektivní potíže, to znamená vlastní hodnocení příznaků samotným pacientem je při léčbě poruch štítné žlázy více směrodatné, než testování hladiny hormonů v krvi. Vlastní pocity pacienta často přesněji měří to, jak jeho tělo dokáže skutečně hormony využít. Samotné hodnoty hormonů v krvi totiž neříkají vůbec nic o kvalitě komunikace mezi buňkami jeho těla a samotnými hormony, to znamená jak citlivě reagují buněčné receptory všech tělesných tkání na hormonální signály štítné žlázy, a jak efektivně je dokážou buňky zpracovat.

Konvenční diagnostika a léčba autoimunitní tyreoiditidy

Úkolem štítné žlázy je shromažďovat z krve jód k výrobě dvou hormonů, thyroxinu (T4) a trijodthyroxinu (T3), které regulují spotřebu energie ve všech orgánech a buňkách našeho těla. Její činnost je řízena z podvěsku mozkového speciálním tyreotropním hormonem (TSH), který na základě negativní zpětné vazby reguluje syntézu hormonů T3 a T4.
Štítná žláza je jedním z nejčastějších cílů autoimunitního poškození, přičemž může dojít k rozvoji buď hypotyreózy, nebo hypertyreózy, a to v obou případech s rozvojem strumy (zvětšení) nebo bez ní. Autoimunitní tyreoiditida se obvykle zpočátku projevuje jako latentní hypotyreóza s hladinou hormonů blízkých normě, která, pokud není léčena, přechází zpravidla během let do hypotyreózy. Velmi zřídka se tyreoiditida projeví hyperfunkcí, která je vyvolána protilátkami a často ji doprovází nárůst strumy (v užším smyslu pak hovoříme o Hashimotově tyreoiditidě), přičemž následně opět přechází do hypotyreózy. Pod pojmem Hashimotova tyreoidita se někdy rozumí každý autoimunitní zánět štítné žlázy. Pravděpodobnost onemocnění štítnou žlázou je čtyřikrát vyšší u žen, a to z důvodu, že štítná žláza je nesmírně citlivá na výkyvy hormonální rovnováhy, ke kterým u žen dochází daleko častěji než u mužů. Autoimunitní tyreoiditida se čím dál tím víc také vyskytuje souběžně s jiným autoimunitním poškozením, především s cukrovkou 1. typu, autoimunitním zánětem žaludku, s celiakií, s vitiligem kůže, a s autoimunitní reakcí proti buňkám vaječníků nebo kůry nadledvin. 

Podle poznatků současné medicíny se na rozvoji autoimunitní poruchy štítné žlázy podílejí nasledující faktory: 

  • virové nebo bakteriální infekce, např. Yersinia enterocolitica a Helicobacter pylori
  • genetické vlohy (přítomnost antigenů HLA systému, kdy HLA B8, B15, DR3, DR4 a některé změny systému DQ jsou markerem zvýšeného rizika AT)
  • nedostatek jódu, především v krajinách třetího světa
  • chirurgické zákroky, ožařování a některé léky
  • vliv imunosupresivních léků, především glukokortikoidů
  • příčina je často neznámá 
     
     Základem diagnostiky narušené funkce štítné žlázy je vyšetření TSH. Zvýšené hodnoty (nad 5–10 mIU/l) svědčí pro hypotyreózu, snížené hodnoty (pod 0,15–0,20 mIU/l) svědčí pro hypertyreózu. Diagnózu hypotyreózy dále potvrzuje snížená hladina tyroxinu, diagnózu hypertyreózy zvýšená hladina tyroxinu a trijodtyroninu. Důležitým ukazatelem jsou především volné frakce tyroxinu a trijodtyroninu (fT4 a fT3), které nejsou vázané na plazmatické bílkoviny. Jsou tak rozhodujícím faktorem při posouzení dostupného množství hormonů štítné žlázy, které můžou bezprostředně vstupovat do buněk a účastnit se metabolismu. Jsou také klíčovým ukazatelem při předepisování množství substituční látky a úpravě dávkování hormonů. Autoimunitní původ poškození štítné žlázy se potvrzuje výskytem specifických protilátek, a to proti tyreoidální peroxidáze (TPO)tyreoglobulinu (Tgl) tyreotropnímu hormonu. Přítomnost těchto protilátek je však považovaná za diagnostický ukazatel, a ne příčinu probíhající autoimunity.
     Konvenční léčba v případě hypotyreózy spočívá v substituční terapii. Jejím principem je doživotní dodávání chybějících hormonů ve formě tablet. V České republice jsou dostupné pouze čisté syntetické preparáty, které obsahují jako účinnou látku levotyroxin (hormon T4), který je u nás dostupný pod firemními názvy Euthyrox, Letrox nebo Eltroxin. Pokud je tato léčba správně vedena, neměla by mít žádné vedlejší příznaky a měla by vést k úpravě všech příznaků. U hypertyreózy se podávají tyreostatika (Carbimazol, Thyrozol, Propycil). Z běžných imunosupresívních léků se v klinické praxi používají především glukokortikoidy, které obvykle urychlí ústup celkových potíží a regresi strumy. V krajních případech se můžou nasadit i klasická imunosupresívaPři vysoce aktivních formách AT, které reagují špatně na substituční léčbu, je doporučeno chirurgické odstranění problematické tkáně nebo léčba radiojódem. 
     Problémem konvenční léčby je dlouhodobě nevyvážená léčba hormonem tyroxinem (T4), která často vede k dalším hormonálním nerovnováhám. Mnoho lidí má totiž v důsledku špatného vstřebávání, zvýšené hladiny estradiolu a chronického stresu těžkosti tento neaktivní hormon proměnit na aktivní trijodtyronin (T3) - nejdůležitější hormon štítné žlázy. Většina T3 hormonů (nejaktivnějšího hormonů štítné žlázy) se totiž získáva konverzí T4 na T3, ne sekrecí tyreoidální tkáně. Při nesprávném dávkování můžou léky založené na umělém hormonu T4 vést k úzkosti a depresi. Zvyšuje se také riziko nebezpečí osteoporózy (řídnutí kostí) a srdeční arytmie. Poddávkováním může zase dojít ke zvýšení krevního tlaku a hladiny cholesterolu. V zahraničí je dnes často využíván v léčbě poruch štítné žlázy přístup bioidentické hormonální regenerační medicíny, kde cílem je obnovit rovnováhu všech hormonů. Bioidentické hormonální léky známe např. jako Armour Thyroid spočívají ve vyváženější kombinaci přirodních výtěžků více hormonů, především hormonů T3 a T4.

Příznaky autoimunitní tyreoiditidy projevující se hypotyreózou
  • Těžkosti se spaním: neschopnost usnout, časté buzení v noci, těžkosti s probuzením ráno, ospalost během dne
  • Dlouhodobá únava, svalová slabost a nedostatek energie
  • Zimomřivost: přecitlivělost na zimu a světlo, nízká bazální teplota (pod 36.5°C)
  • Nekvalitní vlasy a padání vlasů, lámavost nehtů, suchá pokožka
  • Řada neurologických příznaků z postižení jak centrálního nervového systému (což se projevuje ztrátou soustředěnosti, poruchami paměti a výbavnosti a celkovým zhoršením mentální výkonnosti), tak periferního nervového systému (dochází k prodloužení všech reflexů a vzácně i k mravenčení např. končetin)
  • Emoční změny: výkyvy nálad, deprese, nedostatek motivace, podrážděnost
  • Nárůst tělesné hmotnosti, zejména vlivem zadržování tekutiny v těle, těžkosti s redukci váhy, otoky
  • Zažívací potíže, zácpa, touha po sladkém
  • Nepravidelná menstruace a premenstruační syndrom, příznaky dominance estrogenu, snížená fertilita
  • Nevysvětlitelné bolesti kloubů a svalů, ochraptělý hlas
  • Zpomalení srdeční činnosti, srdeční arytmie a bušení srdce

Zrádnost subklinické tyreoiditidy: "Proč mám příznaky hypotyreózy, když mé krevní testy jsou normální?" 

Nejzáludnější skupinu poruch štítné žlázy tvoří narůstající skupina tzv. subklinických tyreopatií, při kterých jsou příznaky její hypofunkce vyjádřeny jen málo nebo vůbec, anebo mají atypickou podobu. Nejčastěji jde o únavu, depresi, ztrátu fyzické a mentální výkonnosti, chronické zhoršovaní paměti a koncentrace, a zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Jde o stav, kdy se hodnota tyroxinu (FT4) pohybuje v mezích normálních hodnot příslušné laboratoře, ale hodnota TSH je buďto zvýšená (jedná se o subklinickou hypotyreózu), anebo snížená (pak se jedná o subklinickou hypertyreózu). Nezřídka se i hodnoty TSH pohybují v mezích normy a pacienti přesto vykazují příznaky hypotyreózy. Příčinou může být snížená schopnost vzájemné konverze hormonů nebo jejich efektivního využití buňkami. Zrádnost subklinické tyreopatie spočívá v tom, že onemocnění může probíhat dlouhou dobu skrytě a může se postupně zhoršovat, což může mít nepříznivý vliv především na kardiovaskulární systém a metabolismus tuků, ale i celkovou kvalitu života, fertilitu a vývoj plodu u těhotných žen, kde v důsledku subklinické hypotyreózy matky dochází ke snížení intelektu dítěte a zvyšuje se i riziko lehkých mozkových dysfunkcí. Výskyt těchto subklinických onemocnění štítné žlázy přitom téměř třikrát přesahuje výskyt typických forem tyreopatie a postihuje až 10% populace. Je častější u žen a zvyšuje se u žen užívajících antikoncepci, po porodu a v období klimaktéria. Ke zvyšování počtu nezachycených tyreopatií příspívá i nepřesnost samotné diagnostiky. Protože diagnóza subklinických tyreopatií se opírá výlučně o určení hodnot TSH a FT4, velikým problémem jsou odlišná referenční pásma jednotlivých laboratoříAlarmující skutečností je i to, že zatímco u nás se jako horní hranice normy TSH udává 5 mIU/l, v zahraničí se hypofunkce štítné žlázy diagnostikuje u všech pacientů s hladinou TSH přesahující 3 mIU/l. To znamená, že podle referenčních pásem využívaných v popředních endokrinologických centrech ve světě by byl počet lidí trpících na subklinickou hypotyreózu u nás několikanásobně vyšší. Znamená to však také, že pokuď se hladina vašeho TSH pohybuje dlouhodobě na hranici 4-5 mIU/l, zatímco váš endokrinolog vás utvrzuje v tom, že vaše hormony jsou stále v normě, ve vaší štítné žláze může již několik let probíhat latentní autoimunitní proces, který pomalu, ale jistě rozežírá její tkáň bez toho, abyste o tom věděli.

Tato snížená hladina tyreoidních hormonů získala v posledních letech civilizačních rozměrů, kdy se zdá, že hormony štítné žlázy jakoby docházely lidstvu jako celku, které pak trpí následky zpomaleného metabolismu na mnohých úrovních zdraví. Nejčastější příčinou těchto subklinických tyreopatií je právě autoimunitní reakce zaměřená vůči štítné žláze.


    V druhé části článku se budu věnovat porozumění této autoimunitní reakce z pohledu naturopatické medicíny. Zodpovězená bude také otázka, proč se stejné autoimunitní onemocnění štítné žlázy a jeho léčba může lišit u různých pacientů, a proč je porozumění specifickým složkám imunitních procesů a jejich vyladění pro uzdravení klíčové. Přístup naturopatické medicíny k léčbě autoimunitní tyreoiditidy je na rozdíl od konvenční léčby celostní a zaměřený na její příčinu a udržující faktory. Přičiny přitom nehledá jenom v genetických předispozicích nebo virových infekcích, ale nahlíží také do systému imunitního, hormonálního, adrenálního a veliký význam připisuje také psychosomatickým příčinám a psychosociálním vlivům, především dlouhodobému stresu. Nevylučuje přitom souběžnou substituční léčbu, avšak jejím cílem je co nejúplnější porozumění příčinnému řetězci autoimunitní reakce proti štítné žláze a její taková regenerace, jaké je tělo maximálně schopné.



Zdroje:
http://thyroidbook.com/
http://www.naturalendocrinesolutions.com/treatments/natural-hashimotos-thyroiditis-treatment-methods/
http://experiencelife.com/article/repair-your-thyroid/
http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/choroby-stitne-zlazy-autoimunitniho-puvodu-152992
http://drhyman.com/blog/2010/05/20/a-7-step-plan-to-boost-your-low-thyroid-and-metabolis/#close
http://www.naturalnews.com/037147_thyroid_function_boosting_remedies.html 

http://endokrinologie-obezitologie.cz/cs/clanky/tema1/snizena-cinnost-stitne-zlazy-hypotyreoza/
http://www.tribune.cz/clanek/30300-jaky-je-vyznam-subklinickych-tyreopatii
http://www.medhelp.org/user_journals/show/182243/Hashi-patients--Are-you-TH1-or-TH2-dominant








Copyright © 2014 Kubíčková Jana. Respektujte mé životní zkušenosti a důkladným studiem nasbírané vědomosti, a nekopírujte je prosím na své webové stránky nebo do své praxe. Sdílení jen s předchozím písemným svolením. Děkuji.

0 comments:

Okomentovat

O mně


PhDr. Jana Kubíčková, PhD. je plně kvalifikovaný psycholog, naturopatický poradce v oblasti přírodní medicíny (fytoterapie, homeopatie a nutriční výživy) a odborník v oblasti léčení živou stravou. Mezi její další specializace patří práce s traumatem, psychosomatickými závislostmi a rodinným násilím, analýza snů, emoční iridologie a v Evropě jedinečná Rayid terapie. Po návratu z Austrálie začala poskytovat profesionální holistické poradenství, které v sobě zastřešuje v českém zdravotnictví v současnosti oddělované koncepty fyzického, emočního, mentálního a rodinného zdraví. Podstatou jejího přístupu je propojením psychologického a psychoterapeutického poradenství, přírodní medicíny, nejnovějších vědeckých poznatků a práce s rodinou v jejím vícegeneračním kontextu převzít co nejcelostnější péči o člověka. Cílem není jenom vyřešit aktuální problém klienta, ale odstranit všechny okolnosti, které blokují cestu k jeho celkovému uzdravení. Více...