Používá technologii služby Blogger.

středa 30. dubna 2014


     
Štítná žláza je jedním z nejdůležitějších regulačních orgánů, který je zodpovědný za řízení mnohých tělesných funkcí a celkového metabolismu. Její hormony transportují energii do každé buňky našeho těla. Poškození funkce štítné žlázy je většinou vždy důsledkem dlouhodobého příčinného řetězce, na kterém se nejčastěji spolupodílí chronický stres, hormonální nerovnováha, autoimunitní zánět a míra environmenálních toxinů a xenoestrogenů – škodlivých chemických látek pocházejících z prostředí, které v našem těle fungují jako hormonální disruptory narušující tvorbu vlastních hormonů. Autoimunitní tyreoiditida neboli chronický zánět štítné žlázy autoimunitního původu projevující se hypotyreózou je dnes nejčastěji se vyskytující formou tyreoiditidy

Prostřednictvím svých služeb nabízím celostní a kauzální přístup k léčbě chronické tyreoiditidy, kterého cílem je maximální regenerace funkce štítné žlázy, které je vaše tělo schopné. V rámci léčby autoimunitní tyreoiditidy je cílem naturopatické medicíny zjistit příčinu této autoimunitní reakce, která se v drtivé většině případů netýká samotné funkce štítné žlázy. Tá v případě, že nedošlo k atrofii její tkáně často vykazuje ohromné regenerační schopnosti, jestli dokážeme porozumět a zastavit destrukci autoimunitní reakce organizmu. I  když ne u všech pacientů může dojít k plné obnově funkce štítné žlázy a částečná substituční léčba zůstane v některých případech nevyhnutelná, je důležité vědět, co všechno může přírodní medicína i člověk sám udělat, aby transformoval kvalitu svého života a posunul se každým dnem o krok blíže k lepší vnitřní rovnováze. 

     Autoimunitní tyreoiditida není z pohledu Naturopatie poruchou funkce štítné žlázy, ale v první řadě je onemocněním imunitního systému. Její příčinou je porucha imunity, která selhává v schopnosti rozeznat štítnou žlázu jako součást vlastního těla a dělá všechno pro to, aby tělo před ní ochránilo, včetně zánětlivého útoku na její tkáň nebo vytváření protilátek vůči jejím hormonům. Autoimunitní zánět štítné žlázy je proto často stejného původu než řada dalších civilizačních autoimunitních onemocnění, jako je cukrovka 1. typu, lupénka, celiakie nebo reumatoidní artritída, a často je také doprovází. Autoimunitní onemocnění však moderní medicína do dnešního dne léčit nedokáže. Konvenční léčba chronické tyreoiditidy je čistě symptomatická – neléčí příčinu, nevede k zlepšení a nepředchází zhoršení nemoci. I přesto, že je doživotní a nevyhnutelná, častokrát nevede ani k plně uspokojivému zmírnění symptomů. Ve světě je dnes velice dobře známo, že u mnoho lidí navzdory substituční léčbě umělým T4 hormonem (Letrox a Euthyrox) nedochází k úplnému odstranění příznaků hypotyreózyAž 93% hormonů vyprodukovaných štítnou žlázou tvoří neaktivní hormon T4, který musí být tělem dál konvertovaný na biologicky využitelný hormon T3. Příčinou přetrvávajících potíží je proto neschopnost konverze neaktivního hormonu tyroxinu (T4) na aktivní hormon trijodtyronin (T3). Děje se tak z důvodu celé řady dalších příčin, jako je například celopopulačně zvýšená hladina hormonu estradiolu, anebo neschopnost efektivního vstřebávání látek v důsledku civilizačních onemocnění trávicího systému a následný nedostatek esenciálních mikroživin důležitých pro konverzi hormonů
     U další skupiny lidí, kteří dlouhodobě pociťují všechny příznaky snížené funkce štítné žlázy zůstává hypotyreóza dlouhodobě nediagnostikována vůbec (nebo je chybně diagnostikována jako deprese anebo chronický únavový syndrom), protože výsledky jejich testů se vešly do referenčního pásma daného pracoviště. Přičinou v tomto případě (kterou moderní medicína nemá prostředky řešit) může být neschopnost hormonu T3 pronikat membránou buněk, a to především z důvodů chronického stresu, jelikož vysoká hladina kortizolu snižuje transport T3 do buněk a jeho následné využití. Další příčinou může být chronicky nízká hladina vitamínu D – významného imunomodulátoru zodpovědného za využití T3 hormonu buňkami všech tkání našeho těla. 
    V Naturopatii proto platí, že subjektivní potíže, to znamená vlastní hodnocení příznaků samotným pacientem je při léčbě poruch štítné žlázy více směrodatné, než testování hladiny hormonů v krvi. Vlastní pocity pacienta často přesněji měří to, jak jeho tělo dokáže skutečně hormony využít. Samotné hodnoty hormonů v krvi totiž neříkají vůbec nic o kvalitě komunikace mezi buňkami jeho těla a samotnými hormony, to znamená jak citlivě reagují buněčné receptory všech tělesných tkání na hormonální signály štítné žlázy, a jak efektivně je dokážou buňky zpracovat.

Konvenční diagnostika a léčba autoimunitní tyreoiditidy

Úkolem štítné žlázy je shromažďovat z krve jód k výrobě dvou hormonů, thyroxinu (T4) a trijodthyroxinu (T3), které regulují spotřebu energie ve všech orgánech a buňkách našeho těla. Její činnost je řízena z podvěsku mozkového speciálním tyreotropním hormonem (TSH), který na základě negativní zpětné vazby reguluje syntézu hormonů T3 a T4.
Štítná žláza je jedním z nejčastějších cílů autoimunitního poškození, přičemž může dojít k rozvoji buď hypotyreózy, nebo hypertyreózy, a to v obou případech s rozvojem strumy (zvětšení) nebo bez ní. Autoimunitní tyreoiditida se obvykle zpočátku projevuje jako latentní hypotyreóza s hladinou hormonů blízkých normě, která, pokud není léčena, přechází zpravidla během let do hypotyreózy. Velmi zřídka se tyreoiditida projeví hyperfunkcí, která je vyvolána protilátkami a často ji doprovází nárůst strumy (v užším smyslu pak hovoříme o Hashimotově tyreoiditidě), přičemž následně opět přechází do hypotyreózy. Pod pojmem Hashimotova tyreoidita se někdy rozumí každý autoimunitní zánět štítné žlázy. Pravděpodobnost onemocnění štítnou žlázou je čtyřikrát vyšší u žen, a to z důvodu, že štítná žláza je nesmírně citlivá na výkyvy hormonální rovnováhy, ke kterým u žen dochází daleko častěji než u mužů. Autoimunitní tyreoiditida se čím dál tím víc také vyskytuje souběžně s jiným autoimunitním poškozením, především s cukrovkou 1. typu, autoimunitním zánětem žaludku, s celiakií, s vitiligem kůže, a s autoimunitní reakcí proti buňkám vaječníků nebo kůry nadledvin. 

Podle poznatků současné medicíny se na rozvoji autoimunitní poruchy štítné žlázy podílejí nasledující faktory: 

  • virové nebo bakteriální infekce, např. Yersinia enterocolitica a Helicobacter pylori
  • genetické vlohy (přítomnost antigenů HLA systému, kdy HLA B8, B15, DR3, DR4 a některé změny systému DQ jsou markerem zvýšeného rizika AT)
  • nedostatek jódu, především v krajinách třetího světa
  • chirurgické zákroky, ožařování a některé léky
  • vliv imunosupresivních léků, především glukokortikoidů
  • příčina je často neznámá 
     
     Základem diagnostiky narušené funkce štítné žlázy je vyšetření TSH. Zvýšené hodnoty (nad 5–10 mIU/l) svědčí pro hypotyreózu, snížené hodnoty (pod 0,15–0,20 mIU/l) svědčí pro hypertyreózu. Diagnózu hypotyreózy dále potvrzuje snížená hladina tyroxinu, diagnózu hypertyreózy zvýšená hladina tyroxinu a trijodtyroninu. Důležitým ukazatelem jsou především volné frakce tyroxinu a trijodtyroninu (fT4 a fT3), které nejsou vázané na plazmatické bílkoviny. Jsou tak rozhodujícím faktorem při posouzení dostupného množství hormonů štítné žlázy, které můžou bezprostředně vstupovat do buněk a účastnit se metabolismu. Jsou také klíčovým ukazatelem při předepisování množství substituční látky a úpravě dávkování hormonů. Autoimunitní původ poškození štítné žlázy se potvrzuje výskytem specifických protilátek, a to proti tyreoidální peroxidáze (TPO)tyreoglobulinu (Tgl) tyreotropnímu hormonu. Přítomnost těchto protilátek je však považovaná za diagnostický ukazatel, a ne příčinu probíhající autoimunity.
     Konvenční léčba v případě hypotyreózy spočívá v substituční terapii. Jejím principem je doživotní dodávání chybějících hormonů ve formě tablet. V České republice jsou dostupné pouze čisté syntetické preparáty, které obsahují jako účinnou látku levotyroxin (hormon T4), který je u nás dostupný pod firemními názvy Euthyrox, Letrox nebo Eltroxin. Pokud je tato léčba správně vedena, neměla by mít žádné vedlejší příznaky a měla by vést k úpravě všech příznaků. U hypertyreózy se podávají tyreostatika (Carbimazol, Thyrozol, Propycil). Z běžných imunosupresívních léků se v klinické praxi používají především glukokortikoidy, které obvykle urychlí ústup celkových potíží a regresi strumy. V krajních případech se můžou nasadit i klasická imunosupresívaPři vysoce aktivních formách AT, které reagují špatně na substituční léčbu, je doporučeno chirurgické odstranění problematické tkáně nebo léčba radiojódem. 
     Problémem konvenční léčby je dlouhodobě nevyvážená léčba hormonem tyroxinem (T4), která často vede k dalším hormonálním nerovnováhám. Mnoho lidí má totiž v důsledku špatného vstřebávání, zvýšené hladiny estradiolu a chronického stresu těžkosti tento neaktivní hormon proměnit na aktivní trijodtyronin (T3) - nejdůležitější hormon štítné žlázy. Většina T3 hormonů (nejaktivnějšího hormonů štítné žlázy) se totiž získáva konverzí T4 na T3, ne sekrecí tyreoidální tkáně. Při nesprávném dávkování můžou léky založené na umělém hormonu T4 vést k úzkosti a depresi. Zvyšuje se také riziko nebezpečí osteoporózy (řídnutí kostí) a srdeční arytmie. Poddávkováním může zase dojít ke zvýšení krevního tlaku a hladiny cholesterolu. V zahraničí je dnes často využíván v léčbě poruch štítné žlázy přístup bioidentické hormonální regenerační medicíny, kde cílem je obnovit rovnováhu všech hormonů. Bioidentické hormonální léky známe např. jako Armour Thyroid spočívají ve vyváženější kombinaci přirodních výtěžků více hormonů, především hormonů T3 a T4.

Příznaky autoimunitní tyreoiditidy projevující se hypotyreózou
  • Těžkosti se spaním: neschopnost usnout, časté buzení v noci, těžkosti s probuzením ráno, ospalost během dne
  • Dlouhodobá únava, svalová slabost a nedostatek energie
  • Zimomřivost: přecitlivělost na zimu a světlo, nízká bazální teplota (pod 36.5°C)
  • Nekvalitní vlasy a padání vlasů, lámavost nehtů, suchá pokožka
  • Řada neurologických příznaků z postižení jak centrálního nervového systému (což se projevuje ztrátou soustředěnosti, poruchami paměti a výbavnosti a celkovým zhoršením mentální výkonnosti), tak periferního nervového systému (dochází k prodloužení všech reflexů a vzácně i k mravenčení např. končetin)
  • Emoční změny: výkyvy nálad, deprese, nedostatek motivace, podrážděnost
  • Nárůst tělesné hmotnosti, zejména vlivem zadržování tekutiny v těle, těžkosti s redukci váhy, otoky
  • Zažívací potíže, zácpa, touha po sladkém
  • Nepravidelná menstruace a premenstruační syndrom, příznaky dominance estrogenu, snížená fertilita
  • Nevysvětlitelné bolesti kloubů a svalů, ochraptělý hlas
  • Zpomalení srdeční činnosti, srdeční arytmie a bušení srdce

Zrádnost subklinické tyreoiditidy: "Proč mám příznaky hypotyreózy, když mé krevní testy jsou normální?" 

Nejzáludnější skupinu poruch štítné žlázy tvoří narůstající skupina tzv. subklinických tyreopatií, při kterých jsou příznaky její hypofunkce vyjádřeny jen málo nebo vůbec, anebo mají atypickou podobu. Nejčastěji jde o únavu, depresi, ztrátu fyzické a mentální výkonnosti, chronické zhoršovaní paměti a koncentrace, a zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Jde o stav, kdy se hodnota tyroxinu (FT4) pohybuje v mezích normálních hodnot příslušné laboratoře, ale hodnota TSH je buďto zvýšená (jedná se o subklinickou hypotyreózu), anebo snížená (pak se jedná o subklinickou hypertyreózu). Nezřídka se i hodnoty TSH pohybují v mezích normy a pacienti přesto vykazují příznaky hypotyreózy. Příčinou může být snížená schopnost vzájemné konverze hormonů nebo jejich efektivního využití buňkami. Zrádnost subklinické tyreopatie spočívá v tom, že onemocnění může probíhat dlouhou dobu skrytě a může se postupně zhoršovat, což může mít nepříznivý vliv především na kardiovaskulární systém a metabolismus tuků, ale i celkovou kvalitu života, fertilitu a vývoj plodu u těhotných žen, kde v důsledku subklinické hypotyreózy matky dochází ke snížení intelektu dítěte a zvyšuje se i riziko lehkých mozkových dysfunkcí. Výskyt těchto subklinických onemocnění štítné žlázy přitom téměř třikrát přesahuje výskyt typických forem tyreopatie a postihuje až 10% populace. Je častější u žen a zvyšuje se u žen užívajících antikoncepci, po porodu a v období klimaktéria. Ke zvyšování počtu nezachycených tyreopatií příspívá i nepřesnost samotné diagnostiky. Protože diagnóza subklinických tyreopatií se opírá výlučně o určení hodnot TSH a FT4, velikým problémem jsou odlišná referenční pásma jednotlivých laboratoříAlarmující skutečností je i to, že zatímco u nás se jako horní hranice normy TSH udává 5 mIU/l, v zahraničí se hypofunkce štítné žlázy diagnostikuje u všech pacientů s hladinou TSH přesahující 3 mIU/l. To znamená, že podle referenčních pásem využívaných v popředních endokrinologických centrech ve světě by byl počet lidí trpících na subklinickou hypotyreózu u nás několikanásobně vyšší. Znamená to však také, že pokuď se hladina vašeho TSH pohybuje dlouhodobě na hranici 4-5 mIU/l, zatímco váš endokrinolog vás utvrzuje v tom, že vaše hormony jsou stále v normě, ve vaší štítné žláze může již několik let probíhat latentní autoimunitní proces, který pomalu, ale jistě rozežírá její tkáň bez toho, abyste o tom věděli.

Tato snížená hladina tyreoidních hormonů získala v posledních letech civilizačních rozměrů, kdy se zdá, že hormony štítné žlázy jakoby docházely lidstvu jako celku, které pak trpí následky zpomaleného metabolismu na mnohých úrovních zdraví. Nejčastější příčinou těchto subklinických tyreopatií je právě autoimunitní reakce zaměřená vůči štítné žláze.


    V druhé části článku se budu věnovat porozumění této autoimunitní reakce z pohledu naturopatické medicíny. Zodpovězená bude také otázka, proč se stejné autoimunitní onemocnění štítné žlázy a jeho léčba může lišit u různých pacientů, a proč je porozumění specifickým složkám imunitních procesů a jejich vyladění pro uzdravení klíčové. Přístup naturopatické medicíny k léčbě autoimunitní tyreoiditidy je na rozdíl od konvenční léčby celostní a zaměřený na její příčinu a udržující faktory. Přičiny přitom nehledá jenom v genetických předispozicích nebo virových infekcích, ale nahlíží také do systému imunitního, hormonálního, adrenálního a veliký význam připisuje také psychosomatickým příčinám a psychosociálním vlivům, především dlouhodobému stresu. Nevylučuje přitom souběžnou substituční léčbu, avšak jejím cílem je co nejúplnější porozumění příčinnému řetězci autoimunitní reakce proti štítné žláze a její taková regenerace, jaké je tělo maximálně schopné.



Zdroje:
http://thyroidbook.com/
http://www.naturalendocrinesolutions.com/treatments/natural-hashimotos-thyroiditis-treatment-methods/
http://experiencelife.com/article/repair-your-thyroid/
http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/choroby-stitne-zlazy-autoimunitniho-puvodu-152992
http://drhyman.com/blog/2010/05/20/a-7-step-plan-to-boost-your-low-thyroid-and-metabolis/#close
http://www.naturalnews.com/037147_thyroid_function_boosting_remedies.html 

http://endokrinologie-obezitologie.cz/cs/clanky/tema1/snizena-cinnost-stitne-zlazy-hypotyreoza/
http://www.tribune.cz/clanek/30300-jaky-je-vyznam-subklinickych-tyreopatii
http://www.medhelp.org/user_journals/show/182243/Hashi-patients--Are-you-TH1-or-TH2-dominant








Copyright © 2014 Kubíčková Jana. Respektujte mé životní zkušenosti a důkladným studiem nasbírané vědomosti, a nekopírujte je prosím na své webové stránky nebo do své praxe. Sdílení jen s předchozím písemným svolením. Děkuji.

čtvrtek 17. dubna 2014



"Příběh estrogenu se podobá thrilerům dnešních dnů. Je to historie podvodu, zrady, skrytých programů, reklam a lživých informací … Ve skutečnosti je to však životní drama s katastrofálními efekty pro životy desítek miliónů žen po celém světě. Hormony jsou velmi mocnými látkami. Když začneme falšovat přírodní substance, které jsou dokonale vyladěnými posly životních procesů, máme vážný problém ... Ženská psychika je velmi intimně spojená s měsíčním hormonálním cyklem. Hormony řídí nejenom fyziologické procesy žen, ale mají také vliv na jejich emocionální a psychologický stav. Hormonální nerovnováha může způsobit vedle nesčetných zdravotních problémů také podkopání sebedůvěry, kreativity a duševního zdraví." (Sherril Sellman, Nexus Magazine)


Existují 2 hlavní typy ženských pohlavních hormonů: estrogeny, ze kterých nejdůležitější se nazývá estradiol, a gestageny, ze kterých nejdůležitější se nazývá progesteronPřirozená rovnováha těchto dvou hormonů je předpokladem zdravého hormonálního fungování u každé ženy. Oba hormony pracují synchronně, přičemž mají opačné funkce. Estrogen podporuje buněčné dělení a akumulaci tuku, zatímco progesteron stimuluje spalování tuků a zpomaluje buněčné děleníEstrogen zadržuje vodu, zatímco progesteron slouží jako diuretikumZvýšená hladina estrogenu vytváří podmínky pro růst buněk, to znamená i pro onemocnění jako je rakovina prsu nebo endometria dělohy, zatímco progesteron zpomaluje růst těchto nádorových buněk a jeho optimální hladina je významným ochranným faktorem předcházení onkologických onemocnění v pozdějším věku.

  1. Estrogen je produkován v Gráfových folikulech vaječníků. Estrogeny stimulují nárůst děložní sliznice v první fázi menstruačního cyklu. Jeho zvýšená koncentrace ve druhém týdnu vede k sekreci luteinizačního hormonu, který spouští ovulaci.
  1. Progesteron je produkován žlutým tělískem ve vaječníku ve druhé polovině menstruačního cyklu. Způsobuje zastavení ovulace a změny kvalitativní -tzn. přeměnu sliznice děložní k přijetí oplodněného vajíčka. Na konci cyklu jeho hladina klesá. Pakliže dojde k oplodnění, jeho hladina v těhotenství dále vzrůstá. Progesteron je odpovědný za udržování sekrece endometria, která je nezbytná pro přežití embrya stejně tak, jako pro vývoj plodu během celého těhotenství. O progesteronu se říká, že je matkou všech hormonů. To znamená, že progesteron má schopnost měnit se v ten hormon, který tělo potřebuje: estrogen a testosteron jsou konečnými metabolickými produkty, které vznikly z progesteronu. Bez adekvátního progesteronu nemohou ani estrogen ani testosteron úspěšně fungovat.

     Dnes víme, že estrogen klesá s věkem pomaleji než progesteron, proto estrogenová dominance je obvyklým stavem v období kolem menopauzy. Navzdory tomu klasická medicína až donedávna vysvětlovala příznaky premenopauzy a menopauzy jako důsledek snížené tvorby estrogenu. Alternativní přístup nabídl medicíně Dr. John Lee, podle kterého je menopauza v první řadě zapříčiněná poklesem hormonu progesteronu. Jeho hladina se věkem snižuje rychleji než hladina estrogenu, což vede k narušení optimálního poměru obou hormonů ve prospěch estrogenu. Menopauza je tak ve skutečnosti způsobená ne nedostatkem, ale převahou estrogenu, kterou klasická hormonální substituční terapie jenom zhoršuje, a kterou je potřebné léčit přirodními progesteronovými přípravky. 


Jako závěr těchto vědeckých diskuzí můžeme zhrnout: hlavní odpovědí klasické medicíny na celou řadu ženských potíží od adolescentního akné přes premenstruační symptomy až po potíže menopauzy je předepsání syntetického estrogenuAlternativní medicína se zase snaží estrogenovou převahu vyvažovat přírodními progesteronovými doplňky. Oba přístupy nabízí redukující pohled, protože ani jeden se nezaměřuje na primární příčinu potíží, a tou je vzájemný vztah obou hormonů, jejich citlivá rovnováha a schopnost těla obnovit optimální poměr mezi estrogenem a progesteronemV případě, že chronický stres způsobuje nedostatek progesteronu (v důsledku vyčerpání nadledvinek), dodáním progesteronového přípravku budeme léčit jenom symptomy, a ne skutečnou přičinu hormonální nerovnováhy. mém přístupu se zaměřuji na porozumění jedinečné hormonální rovnováhy každé ženy a podporu jejího těla přírodní cestou, změnou stravy a životního stylu tak, aby si samo dokázalo najít takový poměr obou hormonů, který povede k jejich optimálnímu fungování a podpoře zdraví v každém věku.     

Dr. Lee následně zjistil, že estrogenová převaha se nevyskytuje jenom u žen v období klimaktéria, ale nacházíme ji čím dál tím víc i u mladších žen v reprodukčních letech, u mužů i dětí. To ho přivedlo k vytvoření konceptu epidemie estrogenové dominance postihující dnes většinu žen a způsobující většinu jejich zdravotních problémů včetně premenstruačných potíží, syndromu polycystických vaječníků, děložních myomů, endometrické rakoviny, rakoviny prsu a vaječníků, rakoviny prostaty u mužů, fibrocystického onemocnění prsu, poruch štítné žlázy, urychlování stárnutí, autoimunních onemocnění, poruch paměti, únavy, úzkostí a depresí. Mezi další následky estrogenové nadvlády patří také narůstající nadváha, zadržování vody a solí a následné otoky, bolestí hlavy, neplodnost, hypoglykémie, ztráta zinku a zadržování mědi, snížení hladiny kyslíku v buňkách, a zahuštění žluči podporující vznik žlučníkových kámenů.


Nejlepším způsobem, jak popsat dominanci estrogenu v ženském těle je nedostatkem jeho druhého hormonálního protějšku - progesteronu. Ukázali jsme, že jejich citlivá rovnováha je základem zdravého hormonálního fungování. Podívejme se teď na systemické příčiny a následky vychýlení hormonální rovnováhy směrem k estrogenové dominanci.


Příčiny estrogenové dominance 

  • XENOESTROGENY VE STRAVĚ: k dominanci estrogenu v populaci žen, mužů i dětí velkou mírou přispělo dlouhodobé vystavení xenoestrogenům, velice nebezpečným chemickým látkám v prostředí, vzduchu, vodě a potravě, které v našem těle napodobují vlastní hormony. Naše tělo nedokáže rozlišit mezi vlastními estrogeny a škodlivými xenoestrogeny, které se proto můžou volně vázat na estrogenové receptory v našich buňkách, a působit tak jako hormonální disruptory a silné karcinogeny. Největší skupina xenoestrogenů pochází z pesticidů, kterými jsou ošetřené ovoce a zelenina, a které se také akumulují v rybách a komerčně chovaných hospodářských zvířatách a drůběži. Další skupinou xenoestrogenů jsou růstové hormony, kterými jsou hospodářská zvířata také krmena.
  • XENOESTROGENY VE VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍ A DOMÁCNOSTI: odstranění zdrojů chemikálií, které v těle napodobují funkci estrogenů, je pro obnovu hormonální rovnováhy klíčové. Xenoestrogeny, které se do těla dostávají skrze stravu jsou z 80-90% filtrovány játrami. V případě, že xenoestrogeny přijdu do kontaktu s kůži, dochází k jejich 100% vstřebání do krevního oběhu. Každá kožní dávka xenoestrogenů je proto 10x silnější než stejné množství xenoestrogenů, které se do těla dostane stravou. Mezi hlavní zdroje vnějších xenoestrogenů patříprací prášky a avivážešampóny, kondicionéry a kozmetika obsahující parabeny a fenoxyetanoltoxické ftaláty, které se používají jako změkčovadla při výrobě PVC, v dětských hračkách z plastu, v deodorantech, sprejích na vlasy a osvěžovačích vzduchu. Mezi další chemikálie s toxickou estrogenní aktivitou patří butylhydroxyanisol (BHA nebo E320) využívaný jako konzervační prostředek v potravinách; 4-methylbenzyliden camphor (4-MBC) v opalovacích krémech; bisfenol A (BPA), který se používá se při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů, z nichž se mimo jiné dělají i kojenecké lahve; a polychlorované bifenyly (PBC), které se do ovzduší dostávají z výparů barev, ze skládek odpadů, z emisí spaloven, z prostředků na konzervaci dřeva, ze změkčovadel plastů a dalších výrobků.
  • SYNTETICKÉ HORMONY: Primární příčinou estrogenové dominance u mnohých žen je dlouhodobé vystavení syntetickým hormonům, především antikoncepci a hormonální substituční terapii. Hormonální antikoncepce v těle mladých žen navozuje nepřirozenou a trvale vysokou hladinu estrogenu a gestagenů, které v těle simulují hormonální stav podobný těhotenství a tlumí ovulaci. Zamezují tím schopnosti vaječníků produkovat vajíčko, čímž potlačují plodnost v nejdůležitějších reprodukčných letech. Mnoho žen navíc bojuje po ukončení antikoncepce s anovulačními cykly nebo chybějící menstruací (tzv. postantikoncepční amenorea). Každý menstruačný cyklus, kdy nenastane ovulace, a nedochází proto ani k vytvoření žlutého tělíška, které je zodpovědné za produkci progesteronu ve druhé polovině cyklu, dochází ke měsíc trvající nadvládě estrogenu, který nemůže být vystřídán progesteronem. Užívání antikoncepce navíc zvyšuje nebezpečí rakoviny prsu, vysokého tlaku krve, migrén a kardiovaskulárních chorob včetně trombózy a mozkové mrtvice.
  • CHRONICKÝ STRES: pro porozumění vzájemného vztahu chronického stresu a snížené hladiny progesteronu (která způsobuje převahu estrogenu) je potřebné nejprve porozumět zpětnovazební smyčce mezi mozkem, nadledvinami a vaječníkyChronický stres je totiž jak příčinou, tak důsledkem snížené tvorby progesteronu, a naopak. Chronický stres zatěžuje nadledviny a vede ke snížené produkci pregnenalonu, ze kterého je syntetizován progesteron. Progesteron je důležitý předhormon v biosyntéze nadledvinových kortikosteroidů a snížená tvorba kortikosteroidů má za následek sníženou ochranu vůči stresovým faktorům. Během dlouhodobého stresu však přetrvává požadavek na zvýšenou tvorbu kortizolu, který dále vyčerpává množství progesteronu, ze kterého si tělo tyto stresové hormony tvoří. Chronický stres tedy vede ke snížené produkci progesteronu i stresových hormonů, kterých nedostatek prohlubuje nedostatečnost nadledvin a vede k vyčerpání jak stresových hormonů, tak progesteronu.
  • NEDOSTATEK POHYBU, NEZDRAVÁ STRAVA A OBEZITA: strava, ve které převládájí průmyslně zpracované potraviny, ztužené tuky, rafinovaný cukr a mouka, nevedou jenom k obezitě a známým civilizačním onemocněním, ale podporují i zvýšené vyplavování estrogenu. Estrogen se tvoří v tukové tkání z prekurzoru lipoproteinů o nízké hustotě. Tukové buňky také obsahují enzym, který přeměňuje adrenální steroidní hormony na estrogen. Obezita je proto velice často doprovázená zvýšenou hladinou estrogenu a s ní souvisejícími gynekologickými potížemi.
  • NEDOSTATEČNÁ FUNKCE JATER: pro správný hormonální metabolizmus je klíčová schopnost těla zbavovat se nadbytečného a škodlivého estrogenu jeho detoxikací v játrech. Nedostatečná funkce jater vede k tomu, že tělo ztrácí schopnost zbavovat se jednak cizích toxických molekul, které imitují funkci vlastních hormonů, jednak vlastního nepotřebného estrogenu, čímž ztrácí schopnost regulovat jeho celkovou hladinu v těle. Jedním z faktorů, které nejvíce přispívají k oslabení detoxikační kapacity jater je chronická zátěž těžkými kovy, které přijímáme ze znečištěného ovzduší, vody, jídla, kozmetiky a přípravků v domácnosti. V důsledku této nadměrné zátěže játra nedokážou efektivně odbouravat škodlivý estrogen a neutralizovat jeho metabolity.
  • NARUŠENÁ KONTROLA HLADINY CUKRU V KRVI: narušená kontrola hladiny krevní glukózy vede ke zvýšené hladině inzulínu a kortizolu, který podporuje vyplavování estrogenu. Zvýšená hladina insulínu může také vést k insulinové rezistenci a rozvoji cukrovky 2. typu.
  • NARUŠENÍ STŘEVNÍ MIKROFLÓRY A PŘEMNOŽENÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ: Některé druhy škodlivých baktérií vylučují toxíny, které ve střevě podporují opětovné vstřebávání metabolitů estrogenu, čímž zabraňují jeho vyloučení z těla a přispívají k zvýšení jeho celkové hladiny v těle. 
  • NEDOSTATEK VITAMÍNŮ A MINERÁLŮ, především vitamínu B6, vitamínu C, hořčíku a antioxidantů, které jsou důležité pro neutralizaci škodlivého estrogenu v játrech a jeho vyplavení z těla.
  • KOFEIN zvyšuje vylučování estrogenu a vede ke zvýšenému vyplavování důležitých minerálů z těla, především hořčíku a vitamínů skupiny B.


Následky estrogenové dominance 

  • NADLEDVINY A STRES: Progesteron je důležitý předhormon v biosyntéze nadledvinových kortikosteroidů. Narušení tvorby kortikosteroidů nedostatkem progesteronu vede k snížené ochraně vůči stresovým faktorům a poklesu schopnosti přizpůsobovat se stresu.
  • ONEMOCNĚNÍ PRSU, VAJEČNÍKŮ A DĚLOHY: Estrogen je zodpovědný za růst a dělení buněk v prsní žláze, a jeho zvýšená hladina může přispět k rozvoji onkologického onemocnění prsu. Estrogen stimuluje také prsní tkáň a může vyvolat fibrotickou nemoc prsu. Estrogenová dominance zvyšuje také riziko fibroidů v děložní stěně a rakovina dělohy se vyvíjí jedině v případě estrogenové dominance. Protože estrogen je také zodpovědný za tvorbu folikulů a spuštění ovulace, nadměrná hladina estrogenů a stimulace hypofýzy může vést k polycystickému onemocnění vaječníků. Všem těmto nemocem dokáže předcházet zdravá hladina progesteronu, který zastavuje nežádoucí růst a dělení buněk, a způsobuje také atrofii fibroidů.
  • KOSTI, VÁPNIK A OSTEOPORÓZA: Konvenční vírou medicíny bylo, že osteoporóza u žen je důsledkem poklesu estrogenu během menopauzy. Protože se ukázalo, že v menopauze dochází spíše k nadbytku estrogenu než jeho nedostatku, osteoporóza sa dnes jeví jako nezávislý důsledek dvou jevů: poklesu progesteronu a zvýšené hladiny estrogenuEstrogeny blokují aktivitu osteoblastů, které mají za úkol organizovat obnovu a tvorbu nové kostní tkáně, zatímco progesteron jejich aktivitu stimuluje. Nadbytek estrogenu a nedostatek progesteronu pak vede k nedostatečné aktivitě existujících a tvorbě nových osteoblastů, což spouští proces osteoporózy. O estrogenu se také věřilo, že vede k prevenci osteoporózy ukládáním vápniku do kostí (řednutí kostí se vysvětlovalo nedostatkem estrogenu v menopauze, tj. sníženým ukládáním vápniku do kostí). V posledných letech se však preukázalo, že většina žen během menopauzy trpí spíše nadbytkem estrogenu, který vede k toxickým hladinám nitrobuněčného vápniku a k ukládání vápniku do měkkých tkání, a jejich následnému zvápenatění.
  • ŠTÍTNÁ ŽLÁZA: Estrogenová dominance vede k tomu, že játra produkují vysokou hladinu bílkoviny známé jako tyroxín vážící globulin, který snižuje množství hormonů štítné žlázy, což znamená, že tělo má celkově méně hormonů dostupných pro okamžité využití buňkami. Progesteron naopak hamornizuje činnost štítné žlázy, v případě jeho nedostatku dochází k snížené funkci štítné žlázy, únavě, ztrátě energie a zimomřivosti.
  • METABOLISMUS VODY A SODÍKU: Estrogenová dominance zhoršuje vodní hospodářství buněk a vzestup vnitrobuněčného sodíku, což vede u žen k zadržování vody a vysokému tlaku krveProgesteron reguluje buněčný metabolizmus sodíku a vody, slouží proto na snižování krevního tlaku a jako přírodní diuretikum. Jeho nedostatek má za následek zadržování vody a hypertenzi.
  • METABOLISMUS CUKRU: Progesteron pomáhá udržet stabilní hladinu cukru v krvi. Nadbytek estrogenu a nedostatek progesteronu narušuje homeostatickou kontrolu úrovně cukru v krvi a vede k hyperglykémii
  • NERVOVÁ SOUSTAVA: Vysoká hladina estrogenu a nízká hladina progesteronu vede k narušenému vývoji myelinové pochvy, která chrání nervové buňky. Může tak způsobovat neurodegenerativní onemocnění jako je Alzheimerova nemoc a bolest nervů
  • PSYCHIKA A EMOCE: Estrogen je zodpovědný za výkyvy nálad, úzkosti, deprese a chronickou únavu. Progesteron zvyšuje a podporuje zdravou emoční stabilitu, jeho nedostatek však vede k nadvládě estrogenu a narušení emoční a psychické stability
  • PLODNOST ŽENY A MUŽE: Nadbytek estrogenu pocházející ze stravy a prostředí vede u muže k poklesu množství a kvality spermií a nižší produkci testosteronu (který se tvoří z progesteronu). U ženy je progesteron odpovědný za udržování sekrece endometria, která je nezbytná pro přežití embrya stejně tak, jako pro vývoj plodu během celého těhotenství. Nedostatek progesteronu vede k neplodnosti a neschopnosti embrya přežít
  • PREMENSTRUAČNÍ SYNDROM: Nedostatek progesteronu vede k měsíc trvající vysoké hladině estrogenu, který nemůže být v druhé polovině menstruačního cyklu vystřídán progesteronem a způsobuje typické potíže premenstruačního syndromu: hněv, podrážděnost, úzkosti, křeče, napětí a bolest v prsou, bolestí hlavy.

Předpokladem úspěšné léčby hormonální nerovnováhy je porozumění jedinečnému mechanismu estrogenové dominance u každé ženy, a detailné prozkoumání její životní situace, jídelníčku a životního stylu, které můžou velkou mírou přispívat k udržení vysoké hladiny estrogenu v těle. Léčebný program na úpravu hormonální rovnováhy by měl být vysoce individuální a sestaven zkušeným naturopatem, který zajistí, aby pacientce byla předepsaná pro ni specifická množství, kombinace a terapeutická kvalita přírodních doplňků, a aby nedošlo k jejich vzájemné interakci nebo interakci s dalšími léky, které pacientka užívá.



Objednejte se na nutriční nebo naturopatickou konzultaci, abychom mohli spolu sestavit váš individuální léčebný plán šitý na míru vašim hormonálním potřebám. Samozřejmostí je návrh jídelníčku vyladěného vašemu životnímu stylu a výběr bylinek terapeutické kvality podle vašich finančních možností. Z mé zkušenosti je to právě hormonální nerovnováha, která ze všech zdravotních potíží reaguje na přírodní léčbu nejlépe, a v případě individuálního přistupu a použitím bylinných preparátů terapeutické kvality lze dosáhnout významného zlepšení ve většině případů. 



Hormonální rovnováha ženy je jedním z nejhlouběji zakořeněných evolučních dědičství a neoddělitelně spjata s měsíčním cyklem a přírodními procesy, a každá žena má možnost obnovit tuto hormonální rovnováhu přírodní cestou.



Zdroje:
http://www.diagnose-me.com/symptoms-of/progesterone-low-or-estrogen-dominance.html
celostnimedicina.cz
http://www.womentowomen.com/hormonal-imbalance/phytotherapy-the-key-to-hormonal-balance/
http://www.medscape.com/viewarticle/742985_8
http://www.johnleemd.com/store/estrogen_dom.html
http://www.womenforbalance.com/are-you-estrogen-dominate.html#.U0jf1vmSyWU
http://endojourney.wordpress.com/2009/07/31/a-list-of-xenoestrogens/









Copyright © 2014 Kubíčková Jana. Respektujte mé životní zkušenosti a důkladným studiem nasbírané vědomosti, a nekopírujte je prosím na své webové stránky nebo do své praxe. 
Sdílení jen s předchozím písemným svolením. Děkuji.





My všichni máme možnost přepsat naši genetickou informaci jakýmkoliv směrem a změnit cokoliv v našem těleTo, jestli vnímáme svět jako toxické nebo naopak harmonické místo pro život, a co z tohoto světa skutečně vpouštíme do naší mysli a těla, ovlivňuje to, jaké životní prostředí vytvoříme i buňkám v našem těle. K přepisování genů a mutací buněk vlivem prostředí pak dochází vždy, když je to jediný způsob, jakým dokážou v našem těle přežít. Ve skutečnosti však většina z nás přišla na svět s dostatečním množstvím dokonale fungujících genů, abychom měli spokojený a zdravý život, a nemuseli nic přepisovat.








     Devastující zpráva „máte rakovinu“ patří mezi nejvíce obávané fráze, které pacienti uslyší počas svého života. Spouští daleko komplexnejší a emotivnější reakci než jakákoliv jiná diagnóza, a to přesto, že třeba kardiovaskulární onemocnění si každoročně vyžádají několikanásobně víc životů. Sdělení onkologické diagnózy přináší pocity strachu, paniky, hněvu, bezmoci a zmatení a zanecháva člověka šokovaného a ohromeného. Více než samotného onemocnění se však pacienti bojí léčby a její následků pro kvalitu svého života.       
          


Je mutace našich genů náhodná událost kontrolovaná geneticky nebo vysoce adaptivní a inteligentní odpověď organismu na své prostředí?

     Hlavní příčinou strachu z onkologické diagnózy je na jedné straně příliš mnoho informací dělajících z rakoviny sebenaplňující se proroctví, na straně druhé nedostatek skutečného porozumění nemoci. Společným znakem všech typů rakoviny je, že se projevují nekontrolovatelným dělením zhoubných buněk, případně šířením do dalších částí těla, to znamená, že ztratily schopnost ukončit svůj buněčný cyklus a zaniknout přirozeným způsobem. Tento proces je často vnímán jako náhodná a spontánní událost, která se člověku stane přes noc, nebo kterou člověk jednoduše zdědí. Ve skutečnosti vysílá tělo v podobě nekontrolovatelného dělení buňek jenom ultimátní signál toho, že nemá příznivé podmínky pro život a potřebuje zásadní přestavbu svého vnitřního prostředí. Ve chvíli, kdy ho tělo potřebuje nejvíc, se člověk vzdává jakékoliv kontroly nad svým tělem a  zodpovědnosti za vlastní zdraví, a předává svůj život výlučně do rukou lékařů.
     Navzdory tomu, že 95% všech případů rakoviny nemá žádnou genetickou spojitost, a pro zbylých 5% je potřebné, aby rakovinové geny byly aktivovány signálem z prostředí, konvenční vírou stále je, že k mutacím genů dochází náhodně, a že nad nimi nemáme žádnou kontrolu. Jednou z nejhlubších krizí, které medicínská věda dosuď čelila bylo selhání projektu lidského genomu. Nepovedlo se totiž najít specifické geny zodpovědné za většinu nemocí, a potvrdit tak víru, že geny kontrolují naši biologii. Ve skutečnosti žádný gen nedokáže kontrolovat sám sebe, ani nemůže být "předprogramovaný", aby se projevil v určitém období života.


Jedním z nejnovějších závěrů molekulární genetiky je, že mozkem buňky není její jádro, a tedy dědičná informace, jak se dlouho předpokládalo, ale membrána buňky vpouštějící dovnitř jenom ty signály z prostředí, pro které má komplementární struktury ve svém vnitrobuněčném prostředí.


     Naše DNA tvoří přibližně jenom polovinu obsahu našich chromozomů; druhou polovinu tvoří tzv. regulační bílkoviny, které sehrávají v našem životě stejně důležitou roli jako geny. Hlavní úlohou těchto regulačních bílkovin je odpovídat na signály z prostředí a aktivizovat nebo odkódovat příslušnou genetickou informaci. Znamená to, že to nejsou geny, ale prostředí, a co si z něho vybíráme, co kontroluje naše zdraví. V prípadě, že tělo nemá dostatek nebo odpovídající bílkovinové struktury, aby reagovalo na podněty z prostředí (kterými může být chemická zátěž, ale i negativní emoční zážitky), nebo míra těchto podnětů přesáhne kapacitu buňek reagovat, může dojít k mutaci existujících genů.  

 Tento přístup místo toho, aby nás dělal oběťmi našeho genetického dědičství, předává velkou část kontroly do našich rukou. To, co si z našeho prostředí vybíráme (včetně stresových faktorů, kvality stravování, práce a vztahů) a způsob, jakým věříme, že náš život musí vypadat, jsou klíčové pro naše zdraví.
    
     Ortodoxní onkologie nahlíží na rakovinu jako na nemoc, kterej příčina leží v jádru buňky, a v jejím genetickém předprogramování k mutaci. Rakovina je cizím nepřítelem, který nepřináší člověku žádný významný odkaz o kvalitě jeho života, a kterého  je potřebné co nejdříve otrávit, ozařit nebo vyřezat. Podle celostní medicíny anebo naturopatie není žádná rakovina vrozená, náhodná, bezdůvodná ani nevysvětlitelná, a mutace našich genů jsou vysoce adaptivní a kontrolované prostředím. Jestliže mutaci chápeme jako spoušť rakovinotvorného procesu v těle, potom tahle spoušť musela být zmáčknutá určitým vnějším faktorem. Naše vnímání prostředí nejenom kontroluje a aktivuje geny, ale dokáže je i přepsat vyvolaním mutací, když míra stresových faktorů přesáhne kapacitu jejích zvládání. Podle naturopatie rakovinové buňky nejsou cizím nepřítelem; jsou vlastními buňkami těla, které se ocitli v životu nepřátelském prostředí, a aby přežili, museli se začít vyvíjet abnormálněRakovina není nemocí; je symptomem nemocného prostředí. Jestliže přeneseme nezdravé buňky z atrofující svaloviny do zdravého prostředí, vyvíjí se dál normálně. Když ale přeneseme zdravé buňky zpátky do nezdravého prostředí nebo je vystavíme nadměrnému stresu, začnou se vyvíjet abnormálně, protože je to jediný způsob, jak můžou v nezdravé tkáni přežít. Pokud tedy změníme stav vnitřního a vnějšího prostředí z nezdravého na zdravé, a člověk má dostatečně silnou imunitu na regeneraci poškozených tkání a orgánů, může se rakovinová buňka proměnit zpět v normální buňku. 
     Rakovinové buňky jsou nápadně podobné embryonálním kmenovým buňkám. Embryonální kmenová buňka je pluripotentní kmenová buňka, která se může vyvinout v jakoukoliv buňku přítomnou v dospělém těle. To, v jakou buňku se promění, závisí od signálů, které přijímá od svého prostředí. Podobným způsobem komunikují se svým prostředím i rakovinové buňky, kdy během různých stádií vývoje nádoru přijímají signály z prostředí, které vedou k jejich proměně a metastazování. Nedávná studie z NorthWestern University potrvdila, že je možné nejenom zastavit nekontrolovatelné dělení melanomové buňky, ale i proměnit ji zpět v zdravou buňku, když změníme její prostředí. Studie spočívala v přenesení lidské metastazované melanomové buňky do zdravého prostředí embryonálních kmenových buněk, následkem čeho došlo k jejích proměně v normální kožní buňky. Poukázala tak přímo na skutečnost, že rakovina je především symptomem nemocného prostředí, a když uzdravíme signály, které rakovinová buňka přijíma ze svého okolí, může dojít k obnovení jejího zdravého buněčného cyklu.


Integrovaná onkologie: multidisciplinární přístup k léčbě rakoviny  
     
Svým celostním a empiricky založeným přístupem k léčbě rakoviny bych ráda vymezila svou práci vůči vysoce negativistickému, odmítavému až paranoidnímu přístupu některých alternativních terapií ke klasické onkologické léčbě. Takýto postoj vede nejenom ještě k většímu odcizení obou oborů a deformaci obrazu přírodní medicíny v očích lidí i odborníků, ale přispívá ještě k větší zmatenosti a bezmoci pacientů, kteří musí volit menší zlo: toxickou léčbu s rizikem vedlejších malignit a jistotou zničené kvality života, nebo neověřenou alternativní terapii, která často v posledních stádiích nemoci nemusí mít dostatek času, aby zafungovala. Představa, že pacienti musí volit výlučně jednu z těchto cest, je nejenom sama osobě ohrožuje na životě, ale místo toho, aby maximalizovala jejich šance na přežití využitím toho nejlepšího ze všech oborů, šance na jejich přežití minimalizuje. 

     Každá přírodní terapie, která prohlašuje chemoterapii za neučinnou nebo dokonce více škodlivou, než je samotná rakovina, sdílí s klasickou medicínou stejné redukující a černobílé vidění. Chemoterapie v posledním stádiu rakoviny nejenom zachránila život několika mým blízkých lidem včetně mého životního partnera, ale umožnila nově nabylý čas věnovat přírodním terapiím, proměně stravy, meditacím a cvičením, které vedli k úplnému uzdravení a zabránili návratu onemocnění.
     Svou filosofií přínosu naturopatické medicíny v léčbě rakoviny, která se formovala studiem několika různych oborů a je inspirovaná směrem Integrované onkologie v zahraničí, bych ráda poukázala na to, že přírodní medicína a klasická onkologická léčba jsou nejenom slučitelné, ale podle nejnovějších vědeckých poznatků právě jejich propojením dochází k maximalizaci efektivity léčby.



Rakovina je systemickou funkční poruchou spočívající v metabolických abnormalitách. Ke svému vzniku potřebuje nejenom dlouhodobé, systemické a vzájemně kompatibilní změny ve vnitřním a vnějším prostředí, ale i mnohočetné mechanismy přežití ve vysoce inteligentním těle člověka. Léčba pacienta by měla být stejně tak vytrvalá, systemická a multidisciplinární, a umožňovať člověku zapojit různorodé mechanismy přežití.


     Konvenční léčba rakoviny spočívá v chirurgickém odstranění nádoru nebo postiženého tkaniva, přičemž následnou chemoterapií a rádioterapií se snaží odstranit zbylé rakovinové buňky. Tato léčba, i v případě, že dojde k záchraně života, nijak neovlivňuje pozadí nemoci. Když člověka s "odstraněnou rakovinou" vrátime do stejného prostředí, které rakovinu vytvořilo, velmi pravděpodobně se bude procesem karcinogeneze bránit znovu a s větší silou. V tomto okamihu může nastoupit naturopatie, která převezme péči o další dimenze života pacienta. Stejně tak, jak rakovinové buňky využívají mnohočetné mechanismy k přežití, je cílem naturopatie zapojit mnohočetné mechanismy přežití i u pacienta prostřednictvím využití  různorodých terapií týkajících se odlišných životních dimenzí člověka. Vzdělávání pacientů o tom, co se počas karcinogeneze v jejich tělech děje, a jakým způsobem a na jakých rovinách můžou na tento proces odpovědět, je navyše často tou nejsilnější terapeutickou intervencí, kterou je možné nabídnout. 
     V zahraničí je celostní medicína neboli naturopatie součástí ještě vyššího směru, takzvané Integrované Onkologie. Integrovaná onkologie je specifický obor, který využíva klinicky průkaznou celostní léčbu rakoviny propojující stěžejní klasickou onkologickou terapii s celou řadou dalších podpůrných intervencí jako je naturopatie, nutriční medicína, psychoonkologie a psychoterapie, neuroimunologie, rehabilitace, atd. Jejím cílem je vytvořit ucelený a individualizovaný léčebný plán, který se zaměřuje na celkovou životní situaci každého pacienta, čímž nejenom zvyšuje šance na jeho přežití, ale zlepšuje i kvalitu jeho života a vyhlídky na dlouhodobé zdraví. 
  

Porozumění rakovině z pohledu Naturopatie


Jak se rakovinové buňky liší od zdravých


    V naturopatii je důležité, aby onkologické onemocnění nebylo rozpoznáno jako izolovaná nemoc, ale jako spektrum metabolických poruch, které spojuje společné chování rakovinových buňek, a které se může u různych pacientů projevovat odlišnými způsoby. Rakovinové buňky odlišuje od zdravých jejich schopnost takové proměny vnitřního a vnějšího prostředí, která jim umožní přežít i navzdory vysoce inteligentnímu imunitnímu systému člověka. Porozumění tomuto jedinečnému chování rakovinových buněk je pro naturopatii klíčové, protože umožňuje adresovat jejich specifické vzorce fungování.






Faktory, které můžou v těle spouštět a udržovat rakovinotvorný proces


     Proces karcinogeneze a existence rakovinových buněk v těle ještě neznamená rakovinu; k nádorové proměně může dojít v každé buňce schopné dělení. K rozvoji rakoviny dochází, když tělo ztratí odolnost vůči rakovinovým buňkám, které přeberou kontrolu nad určitým organem nebo tkání. Místo příčin rakoviny proto v Naturopatii hovoříme o jediněčném souhrnu více rizikových faktorů, které společně vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj onemocnění. Protože rakovina v každém stadiu svého vývoje mění rovnováhu vnitřního prostředí těla, faktory, které ovlivňují vznik rakoviny, můžou být odlišné od faktorů, které se podílejí na její progresi. Důležitější roli, než samotné faktory, zde navyše hraje předivo sítě mezi nimi.



Faktory podílející se na vzniku a rozvoji rakoviny:

  • Genomická nestabilita, která může být zpuštěna signálem z prostředí
  • Nadměrná vnější a vnitřní toxická zátěž (chemikálie, jedy a těžké kovy v životním prostředí, domácnosti, jídle a pitné vodě), která vyčerpává přirozenou detoxikační schopnost těla, následkem čeho dochází v těle k hromadění toxinů, poškození membrán a energetického centra buněk, které spouští proces karcinogeneze
  • Zvýšený oxidační stres a nedostatek antioxidantů v naší stravě: následkem nedostatečné detoxikace buněk a vnější toxické zátěže dochází v těle k hromadění volných radikálů (vysoce reaktivních molekul kyslíku), které poškozují DNA
  • Hormonální nerovnováha a zvýšená estrogenová aktivitaxenoestrogeny (umělé hormony a chemické látky, které imitují funkci estrogenu v těle), nedostatečná detoxikace estrogenu v játrech nebo opětovné vstřebávání estrogenu ve střevěch způsobují vysokou hladinu škodlivého estrogenu vedoucí k nadměrnému buněčnému dělení a poškození DNA
  • Kvalita stravy: nesprávné stravovací návyky a nepřirozená strava (převaha vysoce kyselinotvorných, zprocesovaných, karcinogenných, nutričně prázdných a mrtvých potravin s nedostatkem nutričních látek a živých enzymů)
  • Narušená funkce zažívacího systému: nedostatek enzymů a trávicích šťav pro optimální trávení; nedostatečné vstřebávání nutričních látek vedoucí k buneční podvýživěstřevní dysbióza: nerovnovážná střevní bakteriální flóra, nedostatek příznivých bakterií a přemnožení škodlivých organismů; zvýšená propustnost střevní stěny, v důsledku které metabolický odpad, škodlivé organismy a látky pronikají do krevního oběhu
  • Obezita a hyperinzulinémie: poslední studie potvrzují, že obezita a inzulinová rezistence zvyšují riziko rakoviny stejně jako kouření. Zatímco obezita podporuje v těle oxidační stres, poškození DNA, pro-zánětlivé cytokiny a tvorbu krevního zásobení rakovinových buněk, vysoké hladiny inzulínu a glukózy jsou přímo spojené s narušením buněčného dělení a přirozené smrti buněk. Izulín také zvyšuje biologickou dostupnost estrogenu, a zvyšuje tak riziko hormonálně podmíněných typů rakoviny. Rakovinové buňky jsou známe svou závislostí na glukóze jako hlavním zdroji energie; vysoké hladiny cukru proto přímo podporují jejich energetický metabolismus
  • Imunitní nedostatečnost: imunita pomáhá předcházet rozvoji rakovinového onemocnění mnohočetnými mechanismy: ochranou před infekčními druhy rakoviny, předcházením chronických zánětů efektivní krátkodobou zánětlivou reakcí, a nakonec také specifickým rozpoznáním a usmrcením rakovinových buněk specifickými imunitními buňkami
  • Chronické záněty v těle: systemické záněty v těle a vysoká hladina prostaglandinů v chronických zánětlivých ložiskách jsou jedním z nejdůležitejších faktorů podílejících se na vzniku a rozvoji rakoviny
  • Chronické překyselení organismu: chronické překyselení naších tkání v důsledku životního stylu, toxické zátěže a kyselinotvorné stravy vytváří ideální podmínky pro rozvoj rakoviny. Rakovinové buňky samy vytvářejí kolem sebe kyselé prostředí produkcí mléčné kyseliny. V kyselém prostředí se také lehko udržuje systemický zánět a množí plísně (candida albicans). Podle některých teorií se tělo snaží s přemnoženou candidou bojovat právě prostřednictvím procesu karcinogeneze.
  • Psychosociální faktory: chronický nebo nadměrný stres a nevyvážený životní styl, který neumožňuje člověku takovou kvalitu a množství odpočinku, který by byl dostačující na regeneraci jeho organismu; neuzdravené traumatické zkušenosti v minulosti
  • Osobnostní dispozice, emoční a vztahové vzorce: z osobnostních dispozic a emočních vzorců jsou do souvislosti s onkologickým onemocněním dávané: nížší odolnost vůči stresovým faktorům a neefektivní způsoby zvládání stresu, nesoulad mezi vnímanou a skutečnou mírou stresu a úzkosti, naučená bezmocnost a vysoká přizpůsobivost, depresí podmíněná imunosuprese, odsunutí seberealizace a potlačení osobného růstu, nedostatečná autenticita v životě, neschopnost vyjadřovat negativní emoce, především hněv, neukončené konflikty a nezdravé vztahy ke klíčovým postavám v rodině a osobním životě, neschopnost odpustit


Integrativní péče o onkologické pacienty (Celostní naturopatický program pro podporu a péči o pacienty s onkologickým onemocněním)



   
     V rámci svých služeb vám nabízím jedinečný naturopatický program pro pacienty s onkologickým onemocněním, který vychází z principů zmíněné Integrované Onkologie, a který byl sestaven za základě zkušeností a praxe v oblasti přírodní medicíny v Austrálii včetně naturopatických seminářů na téma Integrované péče o onkologické pacienty. Východiskem tohoto terapeutického programu byla zkušenost, že v České Republice nemá konveční léčba rakoviny kapacitu nabídnout pacientům péči i o jejich další potřeby. I v případě, že je úspěšná, zanechává fyzicky a emočně vyčerpané pacienty, kteří často nemají dostatečnou podporu, edukativní vedení a fyzické síly na obnovu kvality svého života natolik, aby dokázali úspěšně předcházet návratu onemocnění v budoucnu.


Prostřednictvím svého naturopatického programu pro podporu a péči o pacienty s onkologickým onemocněním vám nabízím:

  • Transformaci bezmoci po sdělení onkologické diagnozy a strachu z nemoci na porozumění toho, co se ve vašem těle děje, znovunabití kontroly nad vlastním životem a převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví 
  • Individualizovaný léčebný plán podle vaších časových a finančních možností v návaznosti na konvenční onkologickou léčbu
  • Multidisciplinární přístup díky holistickému propojení klasické léčby, naturopatické a nutriční medicíny, psychoonkologie, psychosomatické medicíny, a nejnovejších klinických výzkumů a vědeckých poznatků
  • Zvládání vedlejších účinků, předcházení rezistence a zvýšení efektivity konvenční léčby pomocí klinicky ověřené kombinace terapeuticky účinných přírodních doplňků
  • Doplňkovou léčbu specifikovanou podle typu rakoviny a zaměřenou na:
  1. zvládání oxidačního stresu vyvolaného chemoterapií a rádioterapií na zdravé části těla tak, aby nedošlo k snížení účinnosti konvenční léčby
  2. porozumění odlišnosti rakovinových buněk a terapeutické ovlivnění jejich metabolických procesů, jako je regulace jejích buněčního cyklu, snížení aeróbní glykolýzy a angiogeneze, prevence metastazování, podpora mitochondriální funkce zdravých buněk a snížení chronických zánětů v těle
  3. porozumění udržujícím faktorům karcinogeneze, jako jsou genomicka nestabilita, toxická zátěž, hormonální nerovnováha, hyperinzulinémie a obezita, metabolická acidóza, chronický stres a škodlivý životný styl, chronické záněty, zvýšený oxidační stres, imunitní nedostatečnost.

  • Výživové poradenství ohledně změny stravovacích návyků; individuální výživové plány před, během a po léčbě; zlepšení trávení; prevence straty svalové hmoty a úbytku hmotnosti; doplnění chybějících výživových látek po léčbě a zvýšení příjmu bílkovin, esenciálních mastných kyselin, minerálů a antioxidantů  
  • Zvládání bolestí a zánětlivých procesů, na které nezabírají běžné léky 
  • Krizovou intervenci po sdělení diagnózy a počas léčby, relaxační techniky, psychoonkologické poradenství a terapeutické doprovázení
  • Podporu regeneračních sil organismu po dosažení remise a preventivní program pro předcházení nové karcinogeneze a relapsu onemocnění v budoucnu


      





    Zdroje:
    Metagenics Seminars: Integrative Care and Support of Cancer Patients, Sydney, 2012-2013
    Chamberlain, Jonathan: Jak se uzdravit z rakoviny
    Clark, Hulda: The Cure for All Advanced Cancers
    Lipton, Bruce: The Biology of Belief, 2011
    Lipton, Bruce: The Wisdom of Your Cells, 2007
    Kubíček, Miroslav: Osobnost onkologického pacienta, 2005
    Kaelin,W.B., Thompson, C.B.: Cancer: Clues from Cell Metabolism, Nature, 2010.
    Bland, J.: Cancers as Systemic Functional Diseases, Altern Ther Health Med., 2009
    Prasad, K.N.: Multiple dietary antioxidants enhance the efficacy of standard and experimental  cancer therapies and decrease their toxicity, Integrative Cancer Therapies, 2004



    Čtěte dál:








    Copyright © 2014 Kubíčková Jana. Respektujte mé životní zkušenosti a důkladným studiem a praxí nasbírané vědomosti, a nekopírujte je prosím na své webové stránky nebo do své poradenské činnosti. Sdílení jen s předchozím písemným svolením. Děkuji.



    S každou nemocí se nám tělo pokouší připomenout, aby jsme se měli více rádi a dali si povolení žít tak, jak si sami vybereme a zasloužíme. Někdy musíme opustit určité věci jednoduše proto, že jsou příliš škodlivé nebo bolestivé. Zdá se, že náš organismus má ohromnou regenerační schopnost a nekonečnou trpělivost s naší lhostejností k vlastnímu zdraví. Naše tělo i duše vždy vědí, co dělat, aby se uzdravily. Jedinou věc, kterou potřebujeme, abychom dokázali sami sebe přivést k rovnováze a zdraví je naše srdce, otevřené pro všechno, co je pro nás růstové, a odhodlané rozloučit se s věcmi, které nejsou přínosné pro naše bytí.



         Ve své práci propojuji využití naturopatické medicíny s individuálním a rodinným psychologickým poradenstvím, čímž vám prináším příležitost celostního poradenství, které v sobě zastřešuje v českém a slovenském zdravotnictví tradičně oddělované pojmy fyzického, emočního, duševního a rodinného zdraví. Způsob mé pomoci vychází z vaší aktuální potřeby, která je vždy vsazená do porozumění vašemu celoživotního příběhu a je v souladu se sebeuzdravujícími silami vašeho těla a duše.  



       Cílem psychologického i naturopatického poradenství je prozkoumat možnosti, jak využít sebeobnovující schopnosti vašeho těla na zvýšení vaší životní vitality, zvládání stresu, úzkostí, depresí či chronické únavy, ale taktéž na prevenci a léčbu akutních i chronických onemocnění. Naturopatie není jedním z dalších směrů "alternatívního léčitelství"; je plnohodnotným integrativním medicínským oborem využívajícím to nejlepší z přírodní a konvenční medicíny. Jejím hlavním nástrojem je léčivá síla přírody a zdravé stravy, vrozená schopnost lidského těla chránit a obnovovat svou vnitřní rovnováhu, a v neposlední řade síla vědomého záměru člověka, která je jednou z nejmocnějších sil na naší planetě. Věnovat něčemu pozornost je ta nejmocnější věc, jaká existuje, a každé léčení musí začít zaměřením pozornosti správným směrem. Hlavní příčinou našeho prvenství v mnohých civilizačních onemocněních není stav našeho zdravotnictví, ale přesměrování pozornosti lidí z předcházení nemocem a udržení zdraví na jejich léčbu, a tedy posilování víry, že své zdraví nemáme pod kontrolou. 

         Nejhlubší krize, které dnešní medicínská věda musí čelit je neúspěch jednoho z největších vědeckých projektů v historii: rozluštění lidského genomu. Doufalo se, že rozluštění kompletní genetické informace člověka konečně odhalí skutečnou příčinu všech nemocí - poškozené geny zděděné od rodičů. Neschopnost identifikovat genetické předispozice běžných chronických nemocí ukázala, že poznání plného genomu člověka má ve skutečnosti pramalý význam pro lidské zdraví. Běžnou představou bylo, že geny kontrolují naši biologii. Ve skutečnosti žádný gen nedokáže kontrolovat sám sebe ani rozhodnout, jestli a kdy se stane aktivním. K expresi genů (vyjádření genetické informace) dochází podnětem z prostředí a naším vnímání tohoto prostředí - co si z tohoto prostředí skutečne bereme a jak ho interpretujeme. Podle jednoho z největších evolučních biologů současnosti Bruce Liptona, všechno, co potřebujeme k přepsání svého genetického dědictví, biochemie svého těla a k znemožnění nemocí je změna našeho vnímání. Tento přístup místo toho, aby nás dělal oběťmi našeho genetického dědičství a následně i neefektivní léčby, předává velkou část kontroly do našich rukou protože říká, že to, co si z našeho prostředí vybíráme (včetně stresových faktorů, kvality naší stravy, práce a vztahů) a způsob, jakým věříme, že náš život musí vypadat, jsou klíčové pro naše zdraví.


         Většina současných civilizačních nemocí včetně onkologických onemocnění, inzulinové rezistence a obezity je metabolickými poruchami vyvýjejícími se v průběhu mnoha let chronickým zneužíváním našeho těla a mysli navzdory jejich ohromné frustrační toleranci a odolnosti. 95% všech případů rakoviny nemá žádnou genetickou spojitost, a pro zbylých 5% je potřebné, aby rakovinné geny byly aktivovány signálem z prostředí. Konvenční vírou stále je, že k mutacím genů vedoucím k onemocněním dochází náhodně, že nad nimi nemáme žádnou kontrolu. Jedním z nejvýznamnějších poznatků současné molekulární genetiky je, že mutace našich genů jsou ve skutečnosti vysoce adaptivní a kontrolované prostředím. Naše vnímání prostředí nejenom kontroluje a aktivuje geny, ale dokáže je i přepsat vyvoláním mutací, když míra stresových faktorů v prostředí přesáhne kapacitu je zvládnout
         Člověk, aby přežil, má schopnost modifikovat své genetické vybavení, aby líp odpovídalo tomu, co vnímá ve svém prostředí. Naše vnímání ovlivňuje selektivní vyjádření těch genů, které nám umožní přežít v prostředí, ve kterém věříme, že žijeme. Naše vnímání prostředí totiž může nebo nemusí odpovídat skutečnosti. Stejný životní kontext může být různými lidmi vnímán velmi odlišně. Naše tělo zrcadlí přesně to, co vnímá ve svém prostředí. To, jestli vnímáme svět jako toxické nebo naopak harmonické místo pro život ovlivňuje to, kým se nakonec staneme. Naše tělo věří každému slovu, které říkáme. Jestli budeme věřit, že naše práce je dostatečně stresová, naše ovzduší toxické, vztahy destruktivní a naše ekonomická situace dostatečně špatná, abychom si nemohli dovolit kvalitní stravu a zdravější životní styl, a zůstaneme přesvědčení, že nic z toho nejde změnit, naše tělo těmto hrozbám nakonec uvěří. Přepne se do režimu boje o přežití pomocí hypofýzo-adrenální aktivace, která automaticky vyřadí růstové mechanismy a zablokuje imunitní systém vyžadující zbytečně mnoho energie.

         My všichni máme možnost přepsat naši genetickou informaci a změnit cokoliv v našem těleVe skutečnosti jsme sem ale všichni přisli s dostatečním množstvím dokonale fungujících genů, abychom měli spokojený a zdravý život, a nemuseli nic přepisovat. Přepisování vlastních genů totiž není něco, co by nám šlo moc dobře. Této schopnosti většinou využíváme v negativním smyslu změnou perfektně fungujícího těla na tělo nemocné, přičemž na ni lehko zapomínáme při procesu uzdravování. 

         Člověk se řídí dvěma základními životními programy, které jsou vzájemně neslučitelné. První skupina programů patří do kategorie růstu a reprodukce, a druhá do kategorie ochrany a přežití. Každá buňka může vykonávat dva pohyby: pohybovat se směrem k živinám a pozitivním signálům, nebo se pohybovat směrem od toxinů a škodlivých podnětů. Žádná  buňka našeho těla nemůže vykonávat oba pohyby najednou; nemůže současně růst i bojovat o přežití. Stejně tak musí člověk v každém prostředí udělat rozhodnutí, jestli zvolí růstový program nebo program přežití. Těmto dvěma programům odpovídají i dva hlavní systémy našeho těla: adrenální systém, který je zodpovědný za ochranu organismu před vnějším stresem a vnímaným nebezpečím; a imunitní systém, který je zodpovědný za udržení vnitřní rovnováhy organismu, a je automaticky blokován během adrenální aktivace a boje o život. Když je tělo v programu stresové reakce a boje o život, přestává růst a regenerovat se. Čím víc ochrany před prostředím si myslíme, že potřebujeme, tím víc blokujeme naše růstové mechanismy, funkce mozgu a imunitního systému. 

         Naše tělo není nikdy geneticky předprogramováno na určitou nemoc. Je naopak geneticky naprogramováno na regeneraci, kterou umožníme odstraněním překážek změnami ve svém životním stylu, stravovacích návycích a vztazích, a přesměrováním své pozornosti na růstové aspekty ve svém životním prostředí.

         Buňky našeho těla potřebují dýchat, jíst, pít a vylučovat odpadní látky. Tím, že naším buňkám zajistíme správné okysličení, kvalitní výživu a dostatek tekutin, a obnovíme jejich čistící schopnost, odstraníme většinu nemocí ze svého života. 


         Léčebný proces je u každého člověka jedinečný, a podléhá vlastním zákonitostem, kterých porozumění často vyžaduje velkou trpělivost. Cílem není jenom vyřešit váš aktuální problém nebo eliminovat symptomy, ale odstranit všechny okolnosti, které blokují cestu k vašemu celkovému uzdravení. Taková cesta může být zdlouhavá, nemusí být vždy jednosměrná, a na vaší straně bude vyžadovat i značnou časovou investici. Jestli však vytrváte, povede vás k také kvalitě života, pro kterou jste se rozhodli


         Každá nemoc se nám snaží sdělit, co v našem myslení, prožívání, jednání nebo nejbližších vztazích není v harmonii s tím, co je prospěšné pro náš život. Uzdravení neznamená jednoduše návrat do situace, ve které jste byli před onemocněním; znamená přeprogramovat naše tělo a mysl tím, že se naučíme akceptovat to, co je, a co není přínosné pro naše bytí. Kde jsou nutné změny našeho systému životních přesvědčení, a kde jsme dosáhli naše duševní a fyzické limity.  




       
         Uvědomit si, co se nám nemoc snaží sdělit a udělat změny, které povedou k lepší kvalitě života nevyžaduje téměř žádný čas - dějí se okamžitě. Ve chvíly, kdy změníme naše vnímání, měníme chemii našeho těla. Skutečný proces léčby se týká naší připravenosti opustit důvody, které náš současný zdravotní stav umožňují. Mnoho pacientů trpících na závažné chronické nemoci přichází s tím, že hledání významu jejich utrpení dávno ztratilo svůj smysl. Často se stává, že příčiny onemocnění v podobě, v jaké je toužíme najít neexistují nebo i navzdory jejich porozumění k uzdravení nedochází. Význam onemocnění málokdy přináší nemoc sama, dáváme jí ho my naším postojem k tomu, co nás její přítomnost může naučit. Jejím smyslem je vždy přivést určitý druh rovnováhy do našeho bytí a zlepšit kvalitu života, ke kterým by jsme jinou cestou nedošli. Neexistuje žádná nemoc, která by nevedla k životním lekcím užitečným pro náš další růst.



         Od bežné medicíny odlišuje Naturopatii pozitivní hodnocení příznaků jako cenného ukazatele chybějících nebo naopak nadbytečných témat ve vašem životě. Její součástí je také víra, že nemoci a symptomy není možné jednoduše ze života odstranit; je možné je pouze transformovat v novou kvalitu v našem životě. V případe psychosomatických nemocí potlačení určitých problémů do podvědomí a jejich projevení v podobě tělesných příznaků vyžaduje méně energie, než čelit danému problému na vědomé rovině. Uzdravení proto vyžaduje přivést tuto energii zpět ve formě uvědomění, které povede k proměně fyzických symptomů na nové poznání o nás samých, a k posunu na naší životní cestě.

         Víc než vědět, jakou nemoc daný člověk má, je pro mě důležitější vědět, jaký člověk má danou nemoc. Fyzické tělo samo o sobě není schopné vytvořit žádnou nemoc, není schopné vytvořit samo o sobě vlastně vůbec nic. Častým nepochopením psychosomatické medicíny je to, že hlavní příčinou nemocí je psychika, emoce nebo stres. Má cesta k přírodní medicíne směřovala od psychologie a poznání, že porozumění psychologickým příčinám nemoci zdaleka nestačí. Propojení těla a psychiky je důležité chápat jako obojsměrné. Za posledních 70 let jsme vypustili do prostředí tisíce nových chemických sloučenin, proměnili naše ovzduší a vody na toxické, a nenávratně narušili rovnováhu přirozených ekosystémů. Pro naše celostní zdraví nestačí jenom pochopit, jak emoční nerovnováha ovlivňuje naše tělo, ale i jak fyziologické a biochemické nerovnováhy v našem těle v důsledku vnější toxicity zvyšují sklon k chronickým onemocněním. Proces péče o tělo i duši člověka pravděpodobně nikdy v historii lidstva nevyžadoval celostnější přístup.
         

           
    "Když něčemu věnujeme pozornost příliš dlouho (zdraví nebo naopak zraněním a nemoci), navazujeme s tím vztah. Vdechujeme tomu život, děláme to důležitým, protože si to vyžaduje naši neustálou pozornost. Dochází k tomu vždy, když se s nějakou nemocí příliš identifikujeme, děláme ji 'naší' a předáváme ji tak plnou kontrolu nad svým životem." (Mooji)











    Zdroje:
    http://www.australiannaturaltherapistsassociation.com.au/
    Borbeau, Lisa: Listen to Your Body: Your Best Friend on Earth, 1999
    Lipton, Bruce: The Biology of Belief, 2011
    Lipton, Bruce: The Wisdom of Your Cells, 2007
    Dahlke, Rudiger: The Healing Power of Illness, 2002


    Čtěte dál:





    Copyright © 2014 Kubíčková Jana. Respektujte mé životní zkušenosti a důkladným studiem a praxí nasbírané vědomosti, a nekopírujte je prosím na své webové stránky nebo do své poradenské činnosti. Děkuji.

    O mně


    PhDr. Jana Kubíčková, PhD. je plně kvalifikovaný psycholog, naturopatický poradce v oblasti přírodní medicíny (fytoterapie, homeopatie a nutriční výživy) a odborník v oblasti léčení živou stravou. Mezi její další specializace patří práce s traumatem, psychosomatickými závislostmi a rodinným násilím, analýza snů, emoční iridologie a v Evropě jedinečná Rayid terapie. Po návratu z Austrálie začala poskytovat profesionální holistické poradenství, které v sobě zastřešuje v českém zdravotnictví v současnosti oddělované koncepty fyzického, emočního, mentálního a rodinného zdraví. Podstatou jejího přístupu je propojením psychologického a psychoterapeutického poradenství, přírodní medicíny, nejnovějších vědeckých poznatků a práce s rodinou v jejím vícegeneračním kontextu převzít co nejcelostnější péči o člověka. Cílem není jenom vyřešit aktuální problém klienta, ale odstranit všechny okolnosti, které blokují cestu k jeho celkovému uzdravení. Více...